|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Pražské jaro 1968 ve světle tranzitologických teorií
Běhal, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na klasickou tranzitologickou teorii demokratizace především Juana Linze a Alfreda Stepana, kterou aplikuje na události a ideje Pražského jara roku 1968 v Československu. Vyjde přitom z předpokladu, že tyto události přímo učebnicově splňovaly základní podmínku, že ideální demokratizaci by měl končící režim zahájit liberalizací. Zvažované popřípadě realizované prvky této demokratizace budou analyzovány ve třech částečně se překrývajících oblastech: 1. občanské svobody a legality 2. politiky 3. ekonomiky. V návaznosti na tyto úvahy zdůrazní signifikantní štěpení uvnitř elit KSČ na reformisty (reforms) a zastánce starých pořádků (hardliners) a charakterizuje profily klíčových postav. Dalšími součástmi analýzy budou postoje, jaké k reformám zaujaly důležité komunistické státy východní Evropy nebo proreformně naladěné nálady československých veřejnosti jdoucí ruku v ruce se vzestupem občanské společnosti. V neposlední řadě také solidní institucionální uspořádání režimu a absence radikální opozice. Cílem práce je prozkoumání popřípadě obhájení teze, že v případě neproběhnutí vojenské intervence 20. - 21. sprna by tato liberalizace poskytla nejlepší předpoklady pro uskutečnění umírněné demokratizace na pomezí paktu a reformy.
|
|
|
Pražské jaro a sovětská intervence v Kadani roce 1968
Linhart, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Ve své práci Pražské jaro a sovětská intervence v Kadani v roce 1968 jsem se zabýval vpádem sovětských vojsk do Kadaně. Sledoval jsem chronologický vývoj města v kontextu dějin Československa v období po druhé světové válce až do srpnových dnů roku 1968. Vrcholem je pak líčení událostí v Kadani od 21. srpna 1968, postoj a projevy rezistence obyvatelstva nebo orgánů města vůči okupaci. V závěrečné fázi se práce věnuje důsledkům okupace v regionu. Práce vychází ze studia odborné literatury k dané problematice, zejména výkladu československých dějin a na regionální úrovni z interpretace dostupných pramenů, uložených ve Státním okresním archivu Chomutov se sídlem v Kadani - regionální tisk, dokumenty úřední povahy, fotografie. Práce je doplněna o vzpomínku pamětníka. KLÍČOVÁ SLOVA Pražské jaro, 1968, Kadaň, sovětská okupace, rezistence, vzpomínky, kultura, historie
|
|
|
Interdisciplinární vědecké týmy při Československé akademii věd a Univerzitě Karlově v 60. letech
Hoppe, Jiří
Konferenční příspěvek přináší stručný přehled o genezi a činnosti čtyř mezioborových vědeckých týmů (Šikova týmu, Richtova týmu, Machoninova týmu a Mlynářova týmu), které výrazně spoluutvářely společenskou i politickou dynamiku v ČSSR v 60. letech 20. století. Ukazuje, jak tyto týmy podporovaly změny a inovace ve způsobu uplatňování vedoucí úlohy KSČ, jak nově analyzovaly parametry a limity stávajícího státního zřízení a jak promýšlely a inspirativně modelovaly alternativy jeho budoucnosti.
|
|
|
Periodikum německé menšiny v Československu "Prager Volkszeitung" a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem dobového tisku z přelomu 60. a 70. let 20. století změnami v životě německé menšiny žijící na československém území, které v tomto období nastaly. Sleduje vliv obrodného procesu v rámci Pražského jara a následně projevy počínající normalizace na postavení německého obyvatelstva. Představuje zejména události roku 1968, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Zároveň mapuje sled událostí, které vedly k založení německé menšinové kulturní organizace Kulturní sdružení občanů ČSSR německé národnosti. Zachycen je rovněž vliv normalizačních změn na život německých občanů Československa. Práce se zabývá rovněž činností československých médií v období Pražského jara, přičemž se zaměřuje především na fungování jediného německy psaného periodika v tehdejším Československu Prager Volkszeitung. Součástí textu je rovněž kvalitativní analýza tohoto média, jakož i analýza Rudého práva. Analyzován byl způsob informování daných médií o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, za účelem jejich následné komparace. Aplikována přitom byla metoda zakotvené teorie. Cílem diplomové práce je srovnání způsobu informování periodika Prager Volkszeitung a oficiálního tiskového orgánu Komunistické strany Československa Rudé právo a následně...
|
|
| |
|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
|
Pražské jaro 1968 ve světle tranzitologických teorií
Běhal, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměří na klasickou tranzitologickou teorii demokratizace především Juana Linze a Alfreda Stepana, kterou aplikuje na události a ideje Pražského jara roku 1968 v Československu. Vyjde přitom z předpokladu, že tyto události přímo učebnicově splňovaly základní podmínku, že ideální demokratizaci by měl končící režim zahájit liberalizací. Zvažované popřípadě realizované prvky této demokratizace budou analyzovány ve třech částečně se překrývajících oblastech: 1. občanské svobody a legality 2. politiky 3. ekonomiky. V návaznosti na tyto úvahy zdůrazní signifikantní štěpení uvnitř elit KSČ na reformisty (reforms) a zastánce starých pořádků (hardliners) a charakterizuje profily klíčových postav. Dalšími součástmi analýzy budou postoje, jaké k reformám zaujaly důležité komunistické státy východní Evropy nebo proreformně naladěné nálady československých veřejnosti jdoucí ruku v ruce se vzestupem občanské společnosti. V neposlední řadě také solidní institucionální uspořádání režimu a absence radikální opozice. Cílem práce je prozkoumání popřípadě obhájení teze, že v případě neproběhnutí vojenské intervence 20. - 21. sprna by tato liberalizace poskytla nejlepší předpoklady pro uskutečnění umírněné demokratizace na pomezí paktu a reformy.
|
|
|
Autoritářský režim v Československu v roce 1968
Zeman, Jakub ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda-li je možno Československo v roce 1968, v době Pražského jara, definovat jako autoritářský režim. Pro práci je použita typologická teorie autoritářských režimů od Juana J. Linze. Práce užívá komparační metodu k hledání shodných prvků funkčnosti státního aparátu s prvky Linzovy teorie Autoritářských režimů. Hlavním objektem zájmu v práci je zejména limitovaný pluralismus, který je pro verifikaci aplikace Linzovy teorie na období Pražského jara nejdůležitější.
|
|
|
Ústa na Petlici. Obraz "disidentského ghetta" v díle Ludvíka Vaculíka
SIMŮNKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce nesoucí titul "Ústa na Petlici" reflektuje otázky českého disentu na poli literárního prostoru v rozmezí let 1968 - 1980. Své podklady čerpá z deníkové prózy Ludvíka Vaculíka, z níž se pokouší extrahovat subjektivní pohled autora na dobovou scénu. Získanou perspektivu zasazuje do kontextu doby s ohledem na konkrétní vybrané dokumenty s ní spojené. V práci je rovněž nabídnuta názorová rovina osobností, jež jsou zahrnuty do souvislosti s výčtem latentních faktů ve Vaculíkově díle. Práce aspiruje po vytvoření uceleného obrazu "disidentského ghetta" - jak z perspektivy vnějšího dobového významu, tak z vnitřního pohledu příslušníků disentu.
|
host ::
RSS.